Meskalin [též mescalin nebo mezkalin] je psychotropní látka typu alkaloidu, která se vyskytuje např. v Peyotlu [Lophophora williamsii], či v kaktusu San Pedro [Trichocereus pachanoi]. Meskalin je zakázaná látka.
Známý též jako „droga pravdy“ - ovšem oblouzení se přiznají i k tomu, co neudělali, a tudíž se jí k tomuto účelu nevyužívá.
Pouze původní obyvatelé Ameriky, tedy indiáni, mají výjimku a mohou mezkalin a rostliny obsahující mezkalin konzumovat a využívat pro rituální účely.
Užívá se jako dozlatova usušená kolečka. Účinná dávka je kolem 75 mg a účinek trvá cca 12 hodin.
Ovlivňuje funkce serotoninových receptorů a celý katecholaminový systém.
Po požití dochází ke změnám vnímání barev, ke ztrátě orientace v čase a prostoru, při vysoké dávce až k rozpolcení osobnosti podobné schizofrenii. Aldous Huxley ve své knize zvané „Brány Vnímání“ zastává názor, že mezkalin umožňuje vidět pravou podstatu věcí, že mezkalin očišťuje jakési brány vnímání, které do našeho vědomí propouští pouze informace, jaké potřebujeme pro přežití. V knize se zabývá teorií, že mezkalin ovlivňuje přísun cukru do mozku, který zapříčiňuje ono pouhé obyčejné a potřebné k přežití vnímání věcí. V knize také zastává názor, že mezkalin je droga ze všech nejlepší, jelikož nevytváří závislost, neovlivňuje logické myšlení a jeho jediné nebezpečí je předávkování, které může zapříčinit zešílení.
Hořká chuť Mezkalinu vede většinou k nevolnosti a občasně též ke zvracení. Mohou se objevit tyto vedlejší účinky: zvýšení pulsu a krevního tlaku, zvýšené slinění, zvětšení zornic, zvýšení tělesné teploty, během účinku není pociťován hlad, poté však častokrát nastoupí obrovská chuť na sladké.