Ketamin je léčivo používané ve veterinární medicíně jako anestetikum. Jako první ho uvedla na trh americká firma Parke-Davis v roce 1962. Působí jako antagonista NMDA receptorů, ve vysokých, plně anestetických dávkách obsazuje i opioidní receptory a sigma-receptory. Podobně jako fencyklidin [PCP] vyvolává stavy nazývané disociativní anestezie a zhruba od roku 1965 je zneužíván i jako rekreační droga. Kromě anestetického účinku způsobuje halucinace a hypertenzi.
Disociativní anestetikum. Na rozdíl od ostatních anestetik stimuluje kardiovaskulární i dechové centrum a je potentním analgetikem. Myorelaxace je slabá, naopak tonus horních cest dýchacích je zachovalý [nedochází k zapadnutí jazyka]. Spolehlivého účinku je dosaženo i po intramuskulárním [injekční aplikace do svalu] podání. Účinek nastupuje rapidně, většinou do 3 minut po podání, jelikož ketamin je až 10x více liposolubilní než thiopental. Tyto vlastnosti ho předurčuji k použití v medicíně katastrof, kdy je bezpečný i v rukou nevyškoleného anesteziologa. Širšímu použití v klinické praxi zabraňují nežádoucí účinky, zejména vysoký výskyt psychických fenoménů - děsivé sny, dezorientace, senzorické a percepční iluze. Tyto mají pravděpodobně podklad v redistribuci a pomalém uvolňování ketaminu z tukových tkání. Mírně zvyšuje nitrolební tlak.
Ketamin se obvykle aplikuje intravenózní nebo intramuskulární injekcí. V humánní medicíně se přes své výrazné vedlejší účinky stále občas používá jako pomocné anestetikum, protože na rozdíl od jiných anestetik jen málo zpomaluje dechovou frekvenci a neovlivňuje nebo zvyšuje srdeční činnost. Zkoumá se také jeho využití při léčbě alkoholismu, závislosti na heroinu, léčby bolestí nebo deprese. Ve veterinární medicíně se ketamin používá pro anestezi nebo analgezi u koček, psů a jiných malých zvířat.
Ketamin se zneužívá pro své disociativní účinky podobné účinkům fencyklidinu [PCP] a dextromethorfanu [DXM], které trvají asi 15 minut. Aplikuje se v této souvislosti injekčně, šňupáním nebo kouřením. Vyvolává např. halucinace, pocity depersonalizace, derealizace a oddělení od vlastního těla. Na rozdíl od jiných látek s halucinogenními účinky může poměrně snadno vyvolat silnou psychickou závislost, zvlášť pokud je zneužíván soustavně.